ato jsou pak poslední slova Davidova: Řekl David syn Izai, řekl, pravím, muž, kterýž jest velice zvýšený, pomazaný Boha Jákobova, a libý v zpěvích Izraelských:
² Duch Hospodinův mluvil skrze mne, a řeč jeho jazykem mým vynesena.
³ Řekl mi Bůh Izraelský, mluvila skála Izraelská: Kdo panovati bude nad lidem, budeť spravedlivý, panující v bázni Boží.
⁴ Rovně jako bývá světlo jitřní, když slunce vychází ráno bez oblaků, a jako mocí tepla a deště roste bylina z země:
⁵ Tak zajisté dům můj před Bohem; nebo smlouvu věčnou učinil se mnou, kteráž všelijak upevněna a ostříhána bude. A toť jest všecko mé spasení a všeliká útěcha, že nic tak vzdělávati se nebude.
⁶ Bezbožní pak všickni vypléněni budou jako trní, kteréž rukou bráno nebývá.
⁷ Ale kdož by se ho chtěl dotknouti, vezme železo a žerď, aneb ohněm docela spálí je tu, kdež zrostlo.
⁸ Tato jsou jména nejudatnějších Davidových: Jošeb Bašebet Tachmonský, přední z vůdců, jehož rozkoš byla s kopím pojednou udeřiti na osm set ku pobití jich.
⁹ A po něm Eleazar syn Dodi, syna Achochi, mezi třmi silnými, kteříž byli s Davidem, když se opovážili proti Filistinským shromážděným tam k boji, když již byli odtáhli muži Izraelští.
¹⁰ Ten vstav, bil Filistinské, až ustala ruka jeho a ostála se při meči. V ten den zajisté učinil Hospodin vysvobození veliké, tak že se lid za ním navrátil, toliko aby kořisti vzebral.
¹¹ Po něm pak byl Samma syn Age Hararský. Nebo když se byli shromáždili Filistinští v hromadu tu, kdež bylo díl rolí poseté šocovicí, a lid utekl před Filistinskými:
¹² Tedy postavil se u prostřed dílu toho, a vysvobodil jej, a porazil Filistinské. I učinil Hospodin vysvobození veliké.
¹³ Sstoupili také ti tři z třidcíti předních, a přišli ve žni k Davidovi do jeskyně Adulam, když vojsko Filistinské leželo v údolí Refaim.
¹⁴ (Nebo David tehdáž byl v pevnosti své, a osazený lid Filistinských byl u Betléma.)
¹⁵ Zechtělo se pak Davidovi vody, a řekl: Ó by mi někdo dal píti vody z čisterny Betlémské, kteráž jest u brány!
¹⁶ A protož probivše se ti tři udatní skrze vojsko Filistinských, navážili vody z čisterny Betlémské, kteráž byla u brány, kterouž nesli a donesli k Davidovi. On pak nechtěl jí píti, ale obětoval ji Hospodinu,
¹⁷ A řekl: Nedejž mi toho, ó Hospodine, abych to učiniti měl. Zdaliž to není krev mužů těch, kteříž šli, opováživše se života svého? I nechtěl jí píti. To učinili ti tři silní.
¹⁸ Potom Abizai bratr Joábův, syn Sarvie, byl přední mezi třmi, kterýž pozdvihl kopí svého proti třem stům, kteréž i pobil, a byl z těch tří nejslovoutnější.
¹⁹ Z těch tří on jsa nejslavnější, byl knížetem jejich, a však oněm třem nebyl rovný.
²⁰ Banaiáš také syn Joiadův, syn muže udatného, velikých činů, z Kabsael, ten porazil dva reky Moábské. Tentýž sstoupiv, zabil lva v jámě, když byl sníh.
²¹ Ten také zabil muže Egyptského, muže ku podivení, a měl Egyptský v rukou kopí. I šel k němu s holí, a vytrh kopí z ruky toho Egyptského, zabil ho kopím jeho.
²² To učinil Banaiáš syn Joiadův, kterýž také slovoutný byl mezi těmi třmi silnými.
²³ A ač byl mezi třidcíti nejslavnější, však oněm třem se nevrovnal. I ustanovil ho David nad drabanty svými.
²⁴ Azael také bratr Joábův byl mezi třidcíti těmito: Elchanan syn Dodův Betlémský,
²⁵ Samma Charodský, Elika Charodský,
²⁶ Chelez Faltický, Híra syn Ikeš Tekoitský,
²⁷ Abiezer Anatotský, Mebunnai Chusatský,
²⁸ Salmon Achochský, Maharai Netofatský,
²⁹ Cheleb syn Baany Netofatský, Ittai syn Ribai z Gabaa synů Beniamin,
³⁰ Banaiáš Faratonský, Haddai od potoku Gás,
³¹ Abialbon Arbatský, Azmavet Barechumský,
³² Eliachba Salbonský, z synů Jasen Jonata,
³³ Samma Hararský, Achiam syn Sárar Ararský,
³⁴ Elifelet syn Achasbai Machatského, Eliam syn Achitofelův Gilonský,
³⁵ Chezrai Karmelský, Farai Arbitský,
³⁶ Igal syn Nátanův z Soba, Báni Gádský,
³⁷ Zelek Ammonský, Nacharai Berotský, oděnec Joába syna Sarvie,
³⁸ Híra Itrejský, Gareb Itrejský,
³⁹ Uriáš Hetejský. Všech třidceti a sedm.

Seznam kapitol knihy Druhá Kniha Samuelova:

[1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24]