týště se duši mé v životě mém, vypustím nad sebou naříkání své, mluviti budu v hořkosti duše své.
² Dím Bohu: Neodsuzuj mne, oznam mi, proč se nesnadníš se mnou?
³ Jaký máš na tom užitek, že mne ssužuješ, že pohrdáš dílem rukou svých, a radu bezbožných osvěcuješ?
⁴ Zdali oči tělesné máš? Zdali tak, jako hledí člověk, ty hledíš?
⁵ Zdaž jsou jako dnové člověka dnové tvoji, a léta tvá podobná dnům lidským,
⁶ Že vyhledáváš nepravosti mé, a na hřích můj se vyptáváš?
⁷ Ty víš, žeť nejsem bezbožný, ačkoli není žádného, kdo by mne vytrhl z ruky tvé.
⁸ Ruce tvé sformovaly mne, a učinily mne, a teď pojednou všudy vůkol hubíš mne.
⁹ Pamětliv buď, prosím, že jsi mne jako hlinu učinil, a že v prach zase obrátíš mne.
¹⁰ Zdalis mne jako mléka neslil, a jako syření neshustil?
¹¹ Kůží a masem přioděl jsi mne, a kostmi i žilami spojils mne.
¹² Života z milosrdenství udělil jsi mi, přesto navštěvování tvé ostříhalo dýchání mého.
¹³ Ale toto skryl jsi v srdci svém; vím, žeť jest to při tobě.
¹⁴ Jakž zhřeším, hned mne šetříš, a od nepravosti mé neočišťuješ mne.
¹⁵ Jestliže jsem bezbožný, běda mně; pakliť jsem spravedlivý, ani tak nepozdvihnu hlavy, nasycen jsa hanbou, a vida trápení své,
¹⁶ Kteréhož vždy více přibývá. Honíš mne jako lev, a jedno po druhém divně se mnou zacházíš.
¹⁷ Obnovuješ svědky své proti mně, a rozmnožuješ rozhněvání své na mne; vojska jedna po druhých jsou proti mně.
¹⁸ Proč jsi jen z života vyvedl mne? Ó bych byl zahynul, aby mne bylo ani oko nevidělo,
¹⁹ A abych byl, jako by mne nikdy nebylo, z života do hrobu abych byl vnesen.
²⁰ Zdaliž jest mnoho dnů mých? Ponechejž tedy a popusť mne, abych maličko pookřál,
²¹ Prvé než odejdu tam, odkudž se zase nenavrátím, do krajiny tmavé, anobrž stínu smrti,
²² Do krajiny, pravím, tmavé, kdež jest sama mrákota stínu smrti, a kdež není žádných proměn, ale sama pouhá mrákota.

Seznam kapitol knihy Kniha Jobova: