ynu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
² Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
³ Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
⁴ Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
⁵ Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
⁶ Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
⁷ Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
⁸ Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
⁹ Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
¹⁰ Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
¹¹ V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
¹² Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
¹³ Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
¹⁴ Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
¹⁵ A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
¹⁶ Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
¹⁷ Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
¹⁸ Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
¹⁹ Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
²⁰ Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
²¹ Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
²² Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
²³ (Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
²⁴ Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
²⁵ Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
²⁶ Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
²⁷ Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
²⁸ Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
²⁹ Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
³⁰ Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
³¹ Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
³² Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
³³ Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
³⁴ Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
³⁵ Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.

Seznam kapitol knihy Kniha Přísloví: