daliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
² Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
³ U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
⁴ Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
⁵ Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
⁶ Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
⁷ Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
⁸ Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
⁹ Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
¹⁰ Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
¹¹ Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
¹² Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
¹³ Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
¹⁴ Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
¹⁵ Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
¹⁶ Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
¹⁷ Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
¹⁸ Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
¹⁹ Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
²⁰ Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
²¹ Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
²² Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
²³ Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
²⁴ Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
²⁵ Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
²⁶ Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
²⁷ Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
²⁸ Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
²⁹ Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
³⁰ Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
³¹ Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
³² A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
³³ Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
³⁴ Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
³⁵ Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
³⁶ Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.

Seznam kapitol knihy Kniha Přísloví: